Jak letos závodíme…
29. Srpen 2009 | Od Jana |Tak jsme se letos pustili do závodění. Konečně. Můj přítel Bohouš Makovský se svým belgickým ovčákem Igorem (Alby od Vomaru - 4 roky) se přihlásil na výběrové závody IPO do Roudnice nad Labem a České lípy mezi známé osobnosti české kynologie, což samo o sobě nikomu klidu nepřidá. Já jsem proto se svou fenkou BO Aškou (Erwen Auric z Vandalky - 5 let) zvolila raději výběrový závod MSKS v Hlohovci u Břeclavi, a oba jsme se ještě přihlásili na CACIT do Mrákova u Domažlic.
Na VZ v Roudnici Bohouš s Igorem získali 28. místo, tam bohužel na stopě neoznačil 2 předměty. Na VZ v České lípě Igorovi nevyšla stopa vůbec, zato předvedl krásnou, tvrdou obranu. Body stačily na 30. místo.
Já s Aškou jsme v Hlohovci také na stopě bojovaly, body vyšly na 6. místo a kvalifikovaly jsme se tímto na Mistrovství MSKS.
Po zkušenostech získaných na prvních velkých závodech jsme se oba snažili trénovat a hlavně zlepšit stopy, hodně pomohly rady zkušených, takže na CACIT do Mrákova jsme jeli s tím, že aspoň do první poloviny bychom se mohli dostat.
Přijeli jsme na místo v pátek odpoledne. Počasí moc nepřálo závodění, bylo dost teplo a slunečno. Na trénink jsme se skoro nedostali na plac, bylo mnoho závodníků, Bohouš si zkusil jen pár kroků chůze a já taky. Na trénink vysílačky pak naštěstí došlo, Aška ale běžela úplně bokem, takže moje nervy byly na prasknutí.
Obranu jsme si nezkusili vůbec, prostě jsme to vzdali s tím, že to buď vyjde nebo ne.
Losování pro nás dopadlo vcelku dobře, stopy jsme měli oba ráno, jen já měla sudé číslo, což znamenalo, že Aška půjde nejdřív na odložení a pak cvičit, což v tomto počasí moc dobré není. Nicméně při jejím temperamentu by to možná až tak nevadilo.
V sobotu ráno jsem šla já nejdřív na stopu. Údajně krásný travnatý terén byla nizoučká zažloutlá louka, sem tam zelený chlup, ale rosa byla, a tak ačkoliv někteří závodníci se při pohledu na louku hroutili, řekla jsem si, no co, teď se ukáže, jak jsi holka trénovala…
Vylosovala jsem si třetí stopu a čekala. První dva přinesli hodnocení mezi 60-70 body, tak jsem moc optimismu neměla. Slíbila jsem Ašce všechen točený salám a šly jsme na to.
Úseky měla čisté, bohužel každý lom mírně ověřila. Všechny předměty zalehla krásně přesně, u druhého jsem ji tak moc pochválila, že se zvedla a proto nám pan rozhodčí sebral 1bod. Škoda. Jinak stopa za 89 bodů.
Odpoledne měl Bohouš poslušnost, obranu a já poslušnost.
Igor na poslušnosti šlapal jako hodinky, předvedl pěknou, přesnou práci s drobnými chybičkami a pan rozhodčí ho ohodnotil 94 body.
Pak jsem šla na poslušnost já, Aška na odložení ležela a sluníčko svítilo…Konečně docvičil vlkošed před námi, mohla jsem ji vysvobodit a šly jsme na to. Ani ona nezklamala a odvedla svou práci krásně, dokonce i vysílačku a radovaly jsme se z 97 bodů.
To už pomalu nastupoval Bohouš na obranu. Igor začal dobře, ale pak zazmatkoval a oběhl 2x pátou maketu, vyštěkání bylo pěkné, pak ale při příchodu psovoda udělal kolečko kolem makety.
Obrana byla tvrdá a kontrolák rychlý. Bohužel ještě pár dalších chyb ho stálo cenné body a hodnocení 80 bodů bylo pro nás zklamáním.
V neděli ráno nás čekala každého už jen poslední disciplína, Bohouše stopa a mě obrana, bohužel oba kolem 7:00h, takže já neviděla jeho stopu a on mou obranu, a co bylo horší, nemohli jsme se navzájem podpořit a podržet ve chvílích nervozity.
Na obranu jsem nastupovala s tím, že pokud Aška trefí do vyštěkávací makety, tak už to bude dobrý. Kdo ji zná, tak ví proč :-). Takže když se mi po třetí maketě koukla do očí, a namířila si to přímo k figurantovi, ani jsem se nesnažila ji “uřvat”. Prostě jsem ty dvě makety oželela a byla ráda, že ho našla a štěká.
Štěkala krásně a celá další obrana vypadala asi dobře, protože jsme dostaly 94 bodů. Měla jsem strašnou radost.
Bohouš ještě nebyl zpátky ze stopy, tak jsem byla jak na trní, ale pak přivezl 90 bodů a byl nadšený, že Igor šel moc pěkně a na stopě pracoval s chutí a přesně, jen předměty zalehával mírně víc k hrudi a po lomech malinko zrychloval, proto ztráty.
Tak celkem Igor 264 bodů a Aška 280 bodů, a už jsme jen čekali, až budou mít všichni hotovo, abychom se dozvěděli, jak jsme dopadli v celkovém pořadí.
Odpoledne bylo všechno spočítáno.
Bohumil Makovský - Alby od Vomaru ( Igor )
24. místo, ke kterému velice gratuluji
Jana Dvořáková - Erwen Auric z Vandalky ( Aška )
2. místo, CACT, res. CACIT, Nejlepší poslušnost, Nejlepší žena
Pro mě šok, největší úspěch mé dosavadní kynologické snahy, ale především šok, což je vidět i z fotografie na stupních vítězů :-).
Na závěr tohoto příspěvku chci poděkovat své malé Ašce, kterou mnozí zatracovali, že mi udělala tak ohromnou radost, svému příteli Bohoušovi, který se mnou trénoval stopy a poslušnosti a na závodech mě vždycky podržel, Martinu Meszároszovi, který Ašce vrátil sebevědomí, Jardovi Labíkovi, super figurantovi, se kterým pravidelně trénuji obrany, Taťáně Burianové za velmi cenné rady a v neposlední řadě svým kamarádům ze cvičáku Božanovi a Jirkovi a své kamarádce Mirce za podporu.